ODEBÍRAT NOVINKY
Jsem nadšená lektorka a průvodkyně mateřstvím. Žena, která žije své sny a především máma 4 dětí včetně.
2012 - začínala jsem v Bráně k dětem jako lektorka kurzů ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ. Poté jsem se zaměřila na další témata jako KONTAKTNÍ RODIČOVSTVÍ, BEZPLENKOVÁ KOMUNIKAČNÍ METODA, NOŠENÍ DĚTÍ A VÁZÁNÍ ŠÁTKU, ZDRAVÉ PŘEBALOVÁNÍ, PŘIROZENÝ POROD.
2016 - se mi narodila dvojčata a já jsem se zaměřila i na podporu rodin s dvojčaty, TANDEMOVÉ NOŠENÍ, TANDEMOVÉ KOJENÍ apod.
2018 - od porodu dcery za zaměřuji na podporu rodin s více dětmi
2017-2018 jsem vedla vlastní centrum ČAS PRO RODINU
2012 - začínala jsem v Bráně k dětem jako lektorka kurzů ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ. Poté jsem se zaměřila na další témata jako KONTAKTNÍ RODIČOVSTVÍ, BEZPLENKOVÁ KOMUNIKAČNÍ METODA, NOŠENÍ DĚTÍ A VÁZÁNÍ ŠÁTKU, ZDRAVÉ PŘEBALOVÁNÍ, PŘIROZENÝ POROD.
2016 - se mi narodila dvojčata a já jsem se zaměřila i na podporu rodin s dvojčaty, TANDEMOVÉ NOŠENÍ, TANDEMOVÉ KOJENÍ apod.
2018 - od porodu dcery za zaměřuji na podporu rodin s více dětmi
2017-2018 jsem vedla vlastní centrum ČAS PRO RODINU
Vedu PODPURNÉ SKUPINY PRO ŽENY S DĚTMI I BEZ DĚTÍ, ŽENSKÉ KRUHY, setkání pro MÁMY A DCERY a nejrůznější REGENERAČNÍ POBYTY.
Jak děti rostou zapojuji do svých kurzů také hýčkání, masáže, muzikoterapie, arteterapie, tanec a prožitek těla.
Pomáhám rodinám s dvojčaty a více dětmi odstranit překážky na cestě k láskyplnému a radostnému rodičovství. Inspiruji je, jak zvládnout složité začátky i další náročné situace, neboť je sama důvěrně znám a vím, jak je v této chvíli důležitá podpora člověka, který mi rozumí.
Když se podívám kolem sebe, zaplavuje mě pocit radosti a štěstí. Děti vypadají spokojeně, hrají si, ti starší něco vyrábějí a já sedím v křesle a čtu svou oblíbenou knížku. Odpoledne mám domluvenou masáž, večer si půjdu zaběhat a těším se, až příští týden vyrazím s celou rodinou na výlet. Děti jsou už samostatné a náramně sehraná parta, a i když se občas přetahují, kdo urve lepší hračku pro sebe, mě to nechává chladnou. Protože už vím, že ten pocit radosti a štěstí, mé pohody, mám uvnitř sebe, nezáleží na tom, co se děje kolem.
Kdysi jsem ale měla pocit, že musím být dokonalá žena, manželka, matka, dcera, že musím vše zvládnout a nejlépe s úsměvem a vždy milým slovem na rtech. Dokonalé ženy se přece nezlobí, nekřičí, vždy vše zvládají a ještě jsou spokojené a mateřství je nesmírně naplňuje. Jo a mě se tenkrát křičet vážně moc chtělo… Když jsme si s manželem před lety řekli, že bychom možná zvládli k nejstaršímu ještě jedno dítě a já se vzápětí dozvěděla, že čekám dvojčata, myslela jsem, že snad vezmu provaz a co nejrychleji poběžím zhoupnout se na nejbližší švestce (kdybych tenkrát věděla, že k nim za 2 roky přibude neplánovaně ještě dcera, asi bych to vážně udělala, budoucnost mi však byla ještě skryta ;) a život mi to dávkoval s rozvahou). Před očima jsem měla mlhu a hodně hustou … proč já!? Co jsem komu udělala!? Tak tohle fakt nedám! Jak je vůbec donosím, jak je porodím a hlavně, jak to pak s nimi budu dělat, když mám jen dvě ruce!? Já přece nikdy nechtěla tolik dětí. Já vůbec nejsem mateřský typ. Zaplavovaly mě pocity absolutního zoufalství. To snad budu první 3 roky sedět s nimi jen doma, protože, jak bych mohla s tolika dětmi někam sama chodit, když manžel je většinu týdne v práci. A hlavně, kde jako vezmu ty další dvě ruce navíc, nejlépe čtyři, abych to všechno stihla? Ještě teď se mi občas udělá mírně nevolno, když si vzpomenu, jak mi tenkrát bylo.
Když jsem překonala tu největší krizi, začala jsem sice slimáčím tempem, ale přece, hledat, zjišťovat, číst a ptát se, co to vůbec obnáší mít dvojčata a více dětí. Jakože by mi pak bylo nějak zásadně lépe, se říct nedá. Ale svitla mi alespoň nějaká naděje, když jsem zjistila, že dvojčata má spousty rodin, ne jen já. Ovšem dost mě vyděsilo, že jsou všude poučky o tom, že dvojčata musí mít hlavně režim, že budu potřebovat hromady věcí, malého oblečení, protože se narodí předčasně, balíky jednorázových plen (což byla pro mou ekologickou duši, taky celkem rána), množství krabic umělého mléka, protože kojit dvojčata je hrozně náročné a většina žen to vzdá, že to všechno bude stát mraky peněz a že nejspíše budu muset úplně zapomenout na nějaký svůj vlastní život, protože odteď ho už strávím u plotny (vždyť mám 3 syny). A co mi prorokovalo okolí snad raději vynechám - no, úplné hororové scénáře. S tím jsem se nechtěla smířit, a tak jsem si řekla ne! Takhle já to nechci! Ale jak se to s dvojčaty a ještě dalšími dětmi dá vlastně nějak rozumně přežít?
Rozhodla jsem se zkusit si najít vlastní cesty, abych se zvládla o děti postarat, aby měli vše potřebné, byly spokojené, a já abych zvládla nejen domácnost, ale zbyl mi i nějaký čas pro sebe, pro odpočinek, abych mohla dál tvořit, cestovat a radovat se ze života. A i když to místy nebylo právě snadné, někdy i velmi těžké, tu cestu jsem vám prostě prošlapala, abyste vy už nemusely trávit stejný čas hledáním, zkoušením, zda to funguje a přemýšlením, jak by to mohlo jít, abyste byly také v klidu a spokojení. Vy i vaše děti. Jak si to usnadnit, nesedřít se a ušetřit i nějaký čas pro sebe, pro své koníčky, přátele. Abyste mohly mít z péče o dvojčata i více dětí radost, ne abyste to s nimi přežily, ale abyste si to s nimi užily! Ano, čtete správně, abyste si to s dětmi UŽILY.
Nechtěla jsem měnit svůj život od základu, chtěla jsem jen být dobrá máma, která zvládne se o všechny své děti postarat a i přesto nepřestane žít a nezapomene na sebe. Ale jak to udělat? To byl ten moment, kdy jsem začala hledat způsoby, jak si péči o dvojčata usnadnit, protože těch náročných situací bylo tolik – často plakali oba současně a já je nezvládala utišit, když jsem vzala jednoho, plakal druhý. V noci špatně spali, budili se a já nestíhala je oba uklidnit. Když konečně usnul jeden, vzbudil se druhý a kolikrát nespali oba. Když se pak za 2 roky neplánovaně narodila ještě nejmladší dcera, řešila jsem, jak je všechny společně uspat, jak je nakojit, jak mít čas i pro každého zvlášť. Všude bylo množství práce, prádla, nepořádku, do toho mě potřeboval i starší syn a nikde vidina konce, nějakého vydechnutí. V okolí žádná pomoc. A to mi připomnělo důležitost tandemového kojení, vyhecovala jsem se k tandemovému nošení dětí v šátku, i když mě od toho všichni zrazovali. Vyzkoušela jsem s dvojčaty přirozenou hygienu nemluvňat, díky které jsme se zbavili trápení s bříšky, vymyslela jsem různé vychytávky na rychlejší uspávání, přebalování, nakupování, později způsoby, jak si usnadnit vaření, krmení, úklid a další činnosti a mít i prostor pro starší dítě.
Nejen toto, ale i mnoho dalších tipů, zlepšováků, vychytávek jsem pro vás připravila ve svém e-booku a on-line kurzech, abyste i vy mohly projít mateřstvím s radostí a lehkostí a stejně jako já dnes, mohly vzpomínat na ty náročné začátky s úsměvem. Abyste si dovolily si mateřství prostě užívat, protože radost a hojnost rozhodně není o počtu dětí, ale vašem vnitřním nastavení. Vy si volíte, zda budete spokojená nebo utrápená máma.
Tak se pojďme spolu podívat na to, co by vám pomohlo, abyste se vydala tou první cestou.
Jak děti rostou zapojuji do svých kurzů také hýčkání, masáže, muzikoterapie, arteterapie, tanec a prožitek těla.
Pomáhám rodinám s dvojčaty a více dětmi odstranit překážky na cestě k láskyplnému a radostnému rodičovství. Inspiruji je, jak zvládnout složité začátky i další náročné situace, neboť je sama důvěrně znám a vím, jak je v této chvíli důležitá podpora člověka, který mi rozumí.
Když se podívám kolem sebe, zaplavuje mě pocit radosti a štěstí. Děti vypadají spokojeně, hrají si, ti starší něco vyrábějí a já sedím v křesle a čtu svou oblíbenou knížku. Odpoledne mám domluvenou masáž, večer si půjdu zaběhat a těším se, až příští týden vyrazím s celou rodinou na výlet. Děti jsou už samostatné a náramně sehraná parta, a i když se občas přetahují, kdo urve lepší hračku pro sebe, mě to nechává chladnou. Protože už vím, že ten pocit radosti a štěstí, mé pohody, mám uvnitř sebe, nezáleží na tom, co se děje kolem.
Kdysi jsem ale měla pocit, že musím být dokonalá žena, manželka, matka, dcera, že musím vše zvládnout a nejlépe s úsměvem a vždy milým slovem na rtech. Dokonalé ženy se přece nezlobí, nekřičí, vždy vše zvládají a ještě jsou spokojené a mateřství je nesmírně naplňuje. Jo a mě se tenkrát křičet vážně moc chtělo… Když jsme si s manželem před lety řekli, že bychom možná zvládli k nejstaršímu ještě jedno dítě a já se vzápětí dozvěděla, že čekám dvojčata, myslela jsem, že snad vezmu provaz a co nejrychleji poběžím zhoupnout se na nejbližší švestce (kdybych tenkrát věděla, že k nim za 2 roky přibude neplánovaně ještě dcera, asi bych to vážně udělala, budoucnost mi však byla ještě skryta ;) a život mi to dávkoval s rozvahou). Před očima jsem měla mlhu a hodně hustou … proč já!? Co jsem komu udělala!? Tak tohle fakt nedám! Jak je vůbec donosím, jak je porodím a hlavně, jak to pak s nimi budu dělat, když mám jen dvě ruce!? Já přece nikdy nechtěla tolik dětí. Já vůbec nejsem mateřský typ. Zaplavovaly mě pocity absolutního zoufalství. To snad budu první 3 roky sedět s nimi jen doma, protože, jak bych mohla s tolika dětmi někam sama chodit, když manžel je většinu týdne v práci. A hlavně, kde jako vezmu ty další dvě ruce navíc, nejlépe čtyři, abych to všechno stihla? Ještě teď se mi občas udělá mírně nevolno, když si vzpomenu, jak mi tenkrát bylo.
Když jsem překonala tu největší krizi, začala jsem sice slimáčím tempem, ale přece, hledat, zjišťovat, číst a ptát se, co to vůbec obnáší mít dvojčata a více dětí. Jakože by mi pak bylo nějak zásadně lépe, se říct nedá. Ale svitla mi alespoň nějaká naděje, když jsem zjistila, že dvojčata má spousty rodin, ne jen já. Ovšem dost mě vyděsilo, že jsou všude poučky o tom, že dvojčata musí mít hlavně režim, že budu potřebovat hromady věcí, malého oblečení, protože se narodí předčasně, balíky jednorázových plen (což byla pro mou ekologickou duši, taky celkem rána), množství krabic umělého mléka, protože kojit dvojčata je hrozně náročné a většina žen to vzdá, že to všechno bude stát mraky peněz a že nejspíše budu muset úplně zapomenout na nějaký svůj vlastní život, protože odteď ho už strávím u plotny (vždyť mám 3 syny). A co mi prorokovalo okolí snad raději vynechám - no, úplné hororové scénáře. S tím jsem se nechtěla smířit, a tak jsem si řekla ne! Takhle já to nechci! Ale jak se to s dvojčaty a ještě dalšími dětmi dá vlastně nějak rozumně přežít?
Rozhodla jsem se zkusit si najít vlastní cesty, abych se zvládla o děti postarat, aby měli vše potřebné, byly spokojené, a já abych zvládla nejen domácnost, ale zbyl mi i nějaký čas pro sebe, pro odpočinek, abych mohla dál tvořit, cestovat a radovat se ze života. A i když to místy nebylo právě snadné, někdy i velmi těžké, tu cestu jsem vám prostě prošlapala, abyste vy už nemusely trávit stejný čas hledáním, zkoušením, zda to funguje a přemýšlením, jak by to mohlo jít, abyste byly také v klidu a spokojení. Vy i vaše děti. Jak si to usnadnit, nesedřít se a ušetřit i nějaký čas pro sebe, pro své koníčky, přátele. Abyste mohly mít z péče o dvojčata i více dětí radost, ne abyste to s nimi přežily, ale abyste si to s nimi užily! Ano, čtete správně, abyste si to s dětmi UŽILY.
Nechtěla jsem měnit svůj život od základu, chtěla jsem jen být dobrá máma, která zvládne se o všechny své děti postarat a i přesto nepřestane žít a nezapomene na sebe. Ale jak to udělat? To byl ten moment, kdy jsem začala hledat způsoby, jak si péči o dvojčata usnadnit, protože těch náročných situací bylo tolik – často plakali oba současně a já je nezvládala utišit, když jsem vzala jednoho, plakal druhý. V noci špatně spali, budili se a já nestíhala je oba uklidnit. Když konečně usnul jeden, vzbudil se druhý a kolikrát nespali oba. Když se pak za 2 roky neplánovaně narodila ještě nejmladší dcera, řešila jsem, jak je všechny společně uspat, jak je nakojit, jak mít čas i pro každého zvlášť. Všude bylo množství práce, prádla, nepořádku, do toho mě potřeboval i starší syn a nikde vidina konce, nějakého vydechnutí. V okolí žádná pomoc. A to mi připomnělo důležitost tandemového kojení, vyhecovala jsem se k tandemovému nošení dětí v šátku, i když mě od toho všichni zrazovali. Vyzkoušela jsem s dvojčaty přirozenou hygienu nemluvňat, díky které jsme se zbavili trápení s bříšky, vymyslela jsem různé vychytávky na rychlejší uspávání, přebalování, nakupování, později způsoby, jak si usnadnit vaření, krmení, úklid a další činnosti a mít i prostor pro starší dítě.
Nejen toto, ale i mnoho dalších tipů, zlepšováků, vychytávek jsem pro vás připravila ve svém e-booku a on-line kurzech, abyste i vy mohly projít mateřstvím s radostí a lehkostí a stejně jako já dnes, mohly vzpomínat na ty náročné začátky s úsměvem. Abyste si dovolily si mateřství prostě užívat, protože radost a hojnost rozhodně není o počtu dětí, ale vašem vnitřním nastavení. Vy si volíte, zda budete spokojená nebo utrápená máma.
Tak se pojďme spolu podívat na to, co by vám pomohlo, abyste se vydala tou první cestou.
Zkušenosti a absolvované kurzy:
ZDRAVOU STRAVOU se zabývám intenzivně od roku 2005. Absolvovala jsem různé kurzy, nastudovala množství literatury a začala vylepšovat zaběhlé stravovací návyky u nás doma. Především jsem začala hledat vlastní cestu k tomu, jak si toho co nejvíce připravit sama. S koupí rodinného domku jsem získala prostor pro pěstování bio ovoce a zeleniny a kuchyň, kterou jsem si zařídila podle svých představ. Ještě před narozením prvního syna jsem se intenzivně věnovala stravě pro děti, abych dětem nemusela dávat jídlo ze skleniček a instantní kaše. Stravu jsme poté upravili tak, abychom se mohli stravovat všichni společně.
NOŠENÍ DĚTÍ: Všechny své děti jsem v šátku/cích nosila od narození včetně dvojčat. Mám zkušenosti s nošením vepředu, na zádech i na boku, a hojné zkušenosti s vázáním tandemu (dvojčat i sourozenců různého věku). Kočárek jsme nikdy nepotřebovali.
Absolvovala jsem lektorský kurz vázání šátku od roku 2012 jsem naučila stovky maminek jak správně své děti nosit.
ZDRAVÉ PŘEBALOVÁNÍ: Od narození jsme se všemi dětmi úspěšně praktikovali bezplenkovou komunikační metodu spolu s použitím látkových plen, jako pojistkou, především u dvojčat, jinak jsme měli děti hodně i bez plen. Vyzkoušela jsem různé typy i značky plen. Pracovala jsem jako konzultantka v prodejně Bráně k dětem Praha, kde jsem měla možnost se seznámit s veškerými potřebami pro nošení dětí, zdravé přebalování, eko domácnost, eko hygienu pro ženy, s přírodní kosmetikou pro péči o dítě, v těhotenství, k porodu, péči po porodu atd. Dnes působím jako nezávislá látkovací poradkyně.
Absolvovala jsem série webových seminářů Naomi Aldort vycházejících z témat knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi (2014) a webináře Kateřiny Králové - Nevýchova.
Další kurzy:
Lucie Suchá Groverová: Porod v domácím prostředí a Prozpívat se porodem (2012)
Tereza Kramerová: Příprava na vědomý porod (2012), Mentální harmonizace (2016)
Kateřina Juřenčáková: Přirozená antikoncepce - je to vůbec možné? (Symptotermální metoda plánovaného rodičovství, 2015)
Magda Křepelková: Moje místo v rodině (2015)
Michaela Kalusová: Hypnoporod - jemné zrození (2016)
NOŠENÍ DĚTÍ: Všechny své děti jsem v šátku/cích nosila od narození včetně dvojčat. Mám zkušenosti s nošením vepředu, na zádech i na boku, a hojné zkušenosti s vázáním tandemu (dvojčat i sourozenců různého věku). Kočárek jsme nikdy nepotřebovali.
Absolvovala jsem lektorský kurz vázání šátku od roku 2012 jsem naučila stovky maminek jak správně své děti nosit.
ZDRAVÉ PŘEBALOVÁNÍ: Od narození jsme se všemi dětmi úspěšně praktikovali bezplenkovou komunikační metodu spolu s použitím látkových plen, jako pojistkou, především u dvojčat, jinak jsme měli děti hodně i bez plen. Vyzkoušela jsem různé typy i značky plen. Pracovala jsem jako konzultantka v prodejně Bráně k dětem Praha, kde jsem měla možnost se seznámit s veškerými potřebami pro nošení dětí, zdravé přebalování, eko domácnost, eko hygienu pro ženy, s přírodní kosmetikou pro péči o dítě, v těhotenství, k porodu, péči po porodu atd. Dnes působím jako nezávislá látkovací poradkyně.
Absolvovala jsem série webových seminářů Naomi Aldort vycházejících z témat knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi (2014) a webináře Kateřiny Králové - Nevýchova.
Další kurzy:
Lucie Suchá Groverová: Porod v domácím prostředí a Prozpívat se porodem (2012)
Tereza Kramerová: Příprava na vědomý porod (2012), Mentální harmonizace (2016)
Kateřina Juřenčáková: Přirozená antikoncepce - je to vůbec možné? (Symptotermální metoda plánovaného rodičovství, 2015)
Magda Křepelková: Moje místo v rodině (2015)
Michaela Kalusová: Hypnoporod - jemné zrození (2016)
LUCIE ERNST - ernstoval@seznam.cz | 724 663 586